Kauza Šardice
Motto: "9.6.1970 – po obrovské průtrži mračen, kdy se spousty vod valily od Stavěšic, zaplavily spousty pozemků a část obce, voda místy dosavala výšky i 2 m, nastal průval vod do podzemních prostor dolu Dukla, voda, bahno a písek zaplavily 32 km chodeb, všechny pracoviště i stroje. V podzemí zahynulo 34 horníků. " ( z kroniky obce Šardice)
Katastr obce Šardice na Hodonínsku se nachází v intenzívně zemědělsky využívané krajině, pahorkatině situované jižně od Ždánického lesa. Tato krajina v povodí říčky Trkmanky a Šardického potoka je charakteristická velmi úrodnými půdami černozemního a hnědozemního typu, a zejména v okolí Šardic i hlubokým sprašovým podložím, které zvětráváním vytváří druhově nejúrodnější hlinité půdy. Intenzifikací zemědělské výroby v uplynulých desetiletích zde došlo k takřka kompletnímu zornění a scelení pozemků, byly zde coby neplodné pozemky téměř zcela zlikvidovány ekologicky významné krajinné prvky (meze, remízky, soliterní stromy, mokřady, rozoráním též zatravněné údolnice a polní cesty aj.). Likvidací krajinných prvků, jež zpomalovaly odtok vody, a taky zhutněním pozemků těžkými mechanismy a absencí statkových (organických) hnojiv, čímž půda ztratila vsakovací schopnost, došlo k rozkolísanosti místních vodotečí. A tak vody v místních potocích a járcích je buď málo, nebo v nich není vůbec - nebo je jí až přespříliš. Tato ekologicky labilní krajina je postižena velmi silnou erozí tolik cenné hlinité půdy, je to krajina náchylná k povodním, zbavená původní biodiverzity, krajina, kterou lze charakterizovat jako "kulturní poušť ". Odborně fundovaný pohled na šardickou krajinu lze nalézt v práci vysokoškolského pedagoga (MZLU Brno) Dr.Ing. Petra Marady zde: http://www.keipim.cz/ekoagro_podklady_2/Zemed_krajina.ppt
"Kauza Šardice" je kauzou zemědělsky intenzívně využívané ekologicky labilní krajiny, jejíž stav v minulosti přispěl k tragédii - povodňové katastrofě s mimořádně vysokým počtem lidských obětí (blíže viz zde: http://jura.wenzl.sweb.cz//Utajovana%20povoden%201970%20(2).pdf ). Ačkoli zdejší situace je vlivem někdejší hornické činnosti specifická, mohla by být varovným příkladem přehlížení péče o mimoprodukční funkce krajiny resp. nadřazení zájmu maximalizace zemědělské produkce. Přitom právě v horních částech povodí potoků a řek se vytváří soustředěný odtok vody, který je o to větší, oč má krajina menší schopnost její retence a retardace. "Kauza Šardice" ovšem může být i praktickou ukázkou způsobu realizace tzv. ˇUzemních systémů ekologické stability krajiny", které se s odbornou erudicí chopil šardický myslivec Dr.Ing. Marada. O jeho úsilí ve smyslu zlepšení stavu krajiny byl natočen televizní dokument z cyklu "Tisíc let české myslivosti" - zde : http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169538516-tisic-let-ceske-myslivosti/210572231120005/video/
Ve Fotoarchívu lze porovnat, jak vypadala šardická krajina kdysi - s mozaikou drobných polí a solitérních stromů, a jak vypadá dnes - s rozlehlými lány náchylnými k erozi půdy a zbavenými původní pestrosti života. Dále lze shlédnout již realizované projekty Územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSESk) , které počínaje rokem 2007 realizuje Dr.Ing. Marada, a své zkušenosti v roce 2010 předává zájemcům v kurzu.
