Nová Koalice pro řeky chce dosáhnout efektivnějších a přírodě blízkých protipovodňových opatření
22.6.2010
Za jedno z nejpalčivějších témat považují zakládající členové Koalice pro řeky potřebu skutečně účinných opatření proti povodním a suchu. „Budeme usilovat o obnovu prostoru pro řeky, kdy se voda může rozlít do míst, kde neuškodí a kde naopak prospívá. Toho lze docílit především výsadbou lužních lesů a zakládáním luk," říká David Pithart z Institutu aplikované ekologie Daphne ČR. „Koncepce obnovy prostoru pro řeky se u nás na rozdíl od vyspělých zemí však zatím neuplatňuje a dochází povětšinou pouze k návrhům nákladných a často rizikových vodních děl a regulací řek," dodává k tomu Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.
Za jedno z nejpalčivějších témat považují zakládající členové Koalice pro řeky potřebu skutečně účinných opatření proti povodním a suchu. „Budeme usilovat o obnovu prostoru pro řeky, kdy se voda může rozlít do míst, kde neuškodí a kde naopak prospívá. Toho lze docílit především výsadbou lužních lesů a zakládáním luk," říká David Pithart z Institutu aplikované ekologie Daphne ČR. „Koncepce obnovy prostoru pro řeky se u nás na rozdíl od vyspělých zemí však zatím neuplatňuje a dochází povětšinou pouze k návrhům nákladných a často rizikových vodních děl a regulací řek," dodává k tomu Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.
V České republice bylo odvodněno a rozoráno přes milion hektarů luk, mokřadů a mezí (2), což způsobuje erozi půdy, znečištění vody a její rychlý odtok ze zemědělských povodí. "Ani při hospodaření v lesích není zatím zadržování vody dostatečně zohledněno. Přitom právě vhodným využitím zemědělské půdy a lepším hospodařením v lesích je možné bez velkých nákladů zadržet hodně vody a přispět ke zlepšení její kvality," říká Bohuslav Vtípil z Českého svazu ochránců přírody v Sázavě.
„Regulace řek a vodních toků zkrátila významně jejich délku, v některých případech až o dvě třetiny, což se projevuje zvyšováním a zrychlováním povodní a také horší kvalitou vody, zejména v suchých obdobích," upozorňuje Zdeněk Poštulka z Hnutí DUHA. V České republice například doposud chybí moderní strategie protipovodňových opatření, nedostatečná jsou opatření proti erozi zemědělské půdy. "Naši vodohospodáři jsou zákonem nuceni udržovat ohrázovaná opevněná koryta a chránit tak rozoranou půdu podél řek namísto účinné ochrany měst a obcí," řekl Jiří Mejsnar z Daphne. Potřeba rozumného nakládání s vodou v krajině navíc souvisí i s klimatickými změnami, v jejichž důsledku může častěji docházet k extrémním výkyvům počasí.
Ve čtvrtek 17. června zaslaly zakládající členské organizace žádost o registraci Koalice pro řeky jako nového občanského sdružení Ministerstvu vnitra ČR. Další organizace (3) již deklarovaly svůj zájem o členství, které budou moci formálně potvrdit na valné hromadě, jež se uskuteční během léta.
Přílohy a další informace:
(1) Témata, kterými se bude Koalice pro řeky zabývat:
Obnova zemědělské krajiny
Naše zemědělská krajina ztratila schopnost zadržovat vodu. Došlo k odvodnění a rozorání více než milionu hektarů luk a mokřadů. Zemědělské hospodaření v záplavových územích způsobuje obrovské povodňové škody. Půda a živiny jsou splachovány do řek a nádrží. Čištění nádrží a vody je pak velmi nákladné. Škody z povodní 2009 a 2010 byly do značné míry způsobeny špatným využitím zemědělské půdy.
Revitalizace vodních toků
Za posledních 200 let byly naše vodní toky regulacemi velice zkráceny, některé až o dvě třetiny. Znamená to zvýšení spádu koryta a rychlosti proudění. Regulace řek způsobují rychlý příchod povodní z hor do měst v nížinách. V suchých obdobích se naopak řeky potýkají s nedostatkem vody a kumulovaným znečištěním. Údržba regulovaných koryt je finančně velmi náročná. Je třeba řeky vrátit jejich přirozené podobě, nakolik je to ještě možné.
Prostor pro řeky
Nově zaváděná povodňová směrnice doporučuje dát řekám více prostoru, kde by se mohly rozlévat a zpomalovat povodně, kde by řeka mohla dosáhnout své přirozené podoby. Tento princip je již několik dekád praktikován v Německu, Francii a Holandsku. ČR je v tomto ohledu pozadu.
Obnova lužních lesů a luk
V záplavových územích a na další odvodněné půdě je nutné obnovovat louky a lesy. Jen tak jemožné zamezit povodním a snížit povodňové škody, získáme dostatek zdrojů kvalitní pitné vody a řeky opět budou vhodné pro koupání.
Snižování znečištění vod.
Je nutné rychle a účinně začít snižovat chemické znečištění vodních toků, a to jak bodové znečištění průmyslovými zdroji, tak plošné smyvy látek používaných v zemědělství.
Řeky a voda ve městech
Řeky ve městech nemusí být nepřístupné kanály, je možné podél nich mít parky a rekreační zóny. Voda ze střech a zpevněných ploch nemusí jít přímo do kanálů - je možné ji využít k zavlažování a k tvorbě rybníčků a jezírek v obytných zónách. Zasakovací plochy zabrání rychlým záplavám ve městech po prudkém dešti.
Řeky, ryby a další organismy
Kanalizace řek a jejich rozdělení jezy a přehradami způsobila úbytek ryb a dalších organismů. V současnosti je nutné většinu ryb uměle líhnout a pak vysazovat zpět do toků, což je velmi nákladné pro rybáře. Pokud se řeky vrátí ke své přírodní podobě, budou opět oplývat bohatstvím živých forem.
Hospodaření v horských lesích
V horách spadne nejvíce dešťů. Horské lesy a vodní síť v lesích je však v neutěšeném stavu. Hojně se provádí tzv. kalamitní těžby s mnohahektarovými holinami, doprovázené erozí půdy. Velké procento lesů je obnovováno umělou výsadbou s přednostním využitím smrku. Lesní cesty jsou špatně navrhovány a konstruovány. Došlo k odvodnění mokřadů a poškození lesní vodní sítě. Příčiny problémů s povodněmi je třeba hledat u pramenů řek.
Dotace
Zemědělské a lesnické dotace podporují špatné hospodaření, orání v záplavových územích a udržování obrovských lánů, či nevhodné způsoby obnovy lesů. To je třeba rychle změnit.
Legislativa
Je třeba podpořit vznik legislativy, která by zajistila obnovu lužních lesů a luk, revitalizaci řek, pramenišť a mokřadů, obnovu prostoru pro řeky, zdravé zemědělské a lesní hospodaření.
(2) Funkce zemědělských odvodňovacích systémů v současných a budoucích hospodářských a klimatických podmínkách, Mojmír Soukup, Zbyněk Kulhavý, Eva Pilná - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha, 2005 (http://www.hydromeliorace.cz/Drenaz/vh.html)
(3) Přehled organizací, které vyjádřily Koalici pro řeku svou podporu a zájem o členství:
Zakládající členové: Arnika - program Ochrana přírody, Hnutí Duha, Unie pro řeku Moravu
Calla, Ústav pro ekopolitiku, Český nadační fond pro vydru, Český svaz ornitologický, ČSOP Sázava, Vodomil Praha, ENKI Třeboň, Institut aplikované ekologie Daphne ČR, Ametyst, Greenpeace, ČSOP Jaro Jaroměř, ZO ČSOP Troja, Čmelák - SPP, Člověk v tísni, Ekocentrum skřítek Polička, Fontes (projekční atelier), Veronica, Hamerský potok, Sagittaria, Jihomoravská komunitní nadace, Ochrana vod, Zelený kruh a 16 individuálních členů.