Experimenty na přehradě

Ovšem na tak velký a drahý experiment je potřeba mít i politickou
podporu. A ta existuje. Neznám politika, který by třeba prohlásil, že
vyčistit přehradu do deseti let nelze. Raději se nějak doufá, že
viditelné výsledky se dostaví už v 'nejbližších letech'.

V sázce jsou přece různé volby, hlavně ty komunální letos na podzim. A
zábavy a vody milovných lidí je mnoho a všichni jsou potenciální
voliči! Ke znečištění vody a dna přehrady došlo stejně jako u řady
jiných lidských činností neznalostí, lhostejností a pohodlností
domyslet důsledky používání umělých hnojiv. A tak se úředníci a najatí
odborníci pokusí vyzkoušet různé metody likvidace sinic, které
produkují jedovaté látky. Vše pod dohledem státního správce - Povodí
Moravy.

Škála pokusů je známa: snížení hladiny vody o deset metrů a vápnění,
čímž se sníží množství fosforu, kterou jako živinu mají sinice
obzvláště rády. Souběžně má proběhnout provzdušňování vody. Do ní se
pak mají nalévat různé chemické látky, které budou obsahovat například
huminy, peroxid vodíku nebo sírany a chloridy železa. Možná se zkusí i
odtěžení malé části zeminy.

Cíl je jasný, znepříjemnit sinicím existenci a množení. A pokud to
náhodou nepomůže? V zásobě je připraven těžší kalibr v podobě
drsnějších chemických látek typu PAX, tedy chloridů a síranů s
hliníkem. Stačí od krajského úřadu v Brně získat výjimku z vodního
zákona. A to je snadné, neboť i zde chtějí ukázat, že umí i složité
problémy snadno řešit.

Přitom existují i škarohlídi, překvapivě mimo Brno a z akademické
půdy. Ti mají pochybnosti o tom, že navržené prostředky na zamezení
sinic budou dlouhodobě účinné a že jsou vhodné pro Brněnskou přehradu.
Například posudek Biologického centra Akademie věd ČR z Českých
Budějovic sice připouští, že je možné tímto způsobem nějaké ty
přehrady u nás vyčistit, ale bohužel ta brněnská k nim nepatří.

A proč? Odpověď je jednoduchá. Dokud do ní budou stále přitékat živiny
s fosforem v čele, tedy produkty chemizace zemědělské a další lidské
činnosti, plánovaná opatření budou k ničemu a budou mít jen krátkodobý
efekt. Třeba před volbami nebo během několika 'koupacích týdnů'.

Ovšem snížit chemizaci není až tak viditelné a elegantní, protože jde
o dlouhodobý proces. Ale hlavně - sáhlo by se do našeho komfortního
stylu života. A ono opravdu není příjemné se nějak omezovat. Tak
raději zkusíme něco jiného, třeba to vyjde a my si budeme dále užívat.
Vždyť to není z mé kapsy, ale z té veřejné. Nebo se mýlím?

Autor je ekolog