Unie pro řeku Moravu

Živá Bečva

Řeka Bečva byla na počátku 20. století v celé délce regulována, čímž byl zásadním způsobem změněn původně proměnlivý říční vzor. Dominantním korytotvorným procesem a významným vodohospodářským problémem se stalo kontinuální zahlubování dna koryta. Bečva tak nabyla podobu uniformního koryta s velice nízkou ekologickou hodnotou. Současné požadavky, které musí vodohospodáři plnit (protipovodňová ochrana, dobrý ekologický stav), nejsou se stávající úpravou koryta slučitelné. Rovněž dlouhodobě vynakládané finanční prostředky na opravy a údržbu umělého koryta jsou značné. Při povodni v roce 1997 došlo k samovolnému zpřírodnění několika úseků. Tyto procesy ukázaly možnou cestu další renaturace a revitalizace Bečvy. Do budoucna se jako velice výhodný jeví diferencovaný management Bečvy odrážející jak potřeby protipovodňové ochrany, tak potřeby zlepšení celkového ekologického stavu, čemuž napomůže také studie proveditelnosti „Živá Bečva". Úplný název studie proveditelnosti zní "Živá Bečva; koncepce ekologické správy a údržby toku jeho revitalizace a samovolné renaturalizace řeky Bečvy v ř. km 0 - 42". Cílem studie je vypracování ucelené ekologické koncepce správy a údržby toku Bečvy v uvedených říčních km a komplexní návrh její revitalizace s využitím samovolných renaturalizačních procesů.

Brožura Živá Bečva shrnující všechny podstatné informace ze studie proveditelnosti a návrh revitalizace vybraných úseků zobrazíte a stáhnete na tomto odkazu. (64 MB)

 


O cestě Bečvy z regulace zpět k přirozenému stavu vyšel článek v časopise Vodní hospodářství (pdf).

Konference Živá Bečva

pro odbornou veřejnost, prezentace výsledků a návrhů studie proveditelnosti: „Živá Bečva; Koncepce ekologické správy a údržby toku, jeho revitalizace a samovolné renaturalizace řeky Bečvy v ř. km 0 - 42"

Kdy: úterý 25. června 2013, od 9:00 do 15:00 hod.

Kde: Divadlo hudby Olomouc, Denisova 47, Olomouc

Pozvánku si můžete přečíst zde a program konference najdete zde.


Živá Bečva - dokumentace studie proveditelnosti k projekčním úsekům

Bečva pod Přerovem (ř. km 7,500 - 11,450; v délce projektované revitalizace 3,950 km)

Revitalizační záměr spočívá ve stavební úpravě řeky, která povede k výraznému prostorovému otevření a vyšší stabilitě koryta Bečvy. Uvnitř širokého řečiště se bude volně vlnit kyneta toku, časem postupně překládaná ve štěrkových náplavech. Vnější hranice koryta budou zajištěny tzv. spícím opevněním. Součástí stavby jsou i protipovodňové hráze a zídky. Celá úprava Bečvy je příkladem přírodě blízkého protipovodňového opatření. Má výrazný efekt v ochraně před povodněmi, neboť snižuje hladinu stoleté vody o více než 1 m.

Veškerá dokumentace k prvnímu úseku je ke stažení zde jako .zip a její jednotilivé části si můžete prohlédnout zde:

Obsah dokumentace Textová část

Přehledná situace řešeného území Situace stávajícího stavu

Návrh řešení

a. Zmenšená varianta b. Maximální varianta

Podélný profil Údolnicové profily

Vzorové příčné řezy Přechodový úsek

Návrhová situace řešení ve vazbě na inženýrské sítě Hranice stavby na podkladě katastrální mapy


Bečva u Oseku (ř. km 21,730 - 24,730; v délce projektované revitalizace 3,000 km)

Revitalizační záměr řeší nejvíce odpřírodněný úsek toku, jehož dno je 8-9 m pod okolním terénem. Proces zahlubování koryta řeky ohrožuje jeho stabilitu i okolní technickou infrastrukturu (cesty, silniční most, plynovod) a navazující územní limity (náhon Strhanec, jezero Jadran). Je zapotřebí poskytnou řece prostor, ten je k dispozici na levém břehu. Předpokladem je výkup pozemků či jiné vyřešení majetkoprávních vztahů. Návrh počítá s realizací renaturalizačních opatření, jako jsou boční výhony, středové rozrážeče či iniciační nátrže, které usměrní směrový vývoj toku a přirozené vytváření přírodě blízkého řečiště.

Veškerá dokumentace k druhému úseku je ke stažení zde jako .zip a její jednotilivé části si můžete prohlédnout zde:

Obsah dokumentace Textová část

Přehledná situace řešeného území Situace stávajícího stavu s vyznačením inženýrských sítí

Návrh řešení

Návrhová situace řešeného území Situace - předpokládaný cílový stav

Podélný profil Vzorové příčné řezy - návrhový stav

Vzorové příčné řezy - předpokládaný cílový stav Navýšení balvanitého skluzu

Balvanitý skluz Hranice stavby na podkladě katastrální mapy


Bečva u Familie (ř. km 30,320 - 33,460; v délce projektované revitalizace 3,140 km)

Revitalizační záměr koncepčně pracuje s již částečně zpřírodněným úsekem toku, tj. umožňuje jeho další dynamický vývoj a zároveň poskytuje ochranu přilehlých staveb (chatové osady). Opatření je rozděleno do tří etap, z nichž první se již realizuje (investor Povodí Moravy, s.p. - akce Slavíč). Navrhovaná opatření využívají přírodě blízké prvky, jako jsou boční výhony ze dřeva a kamene (vnější povrch je tvořen kmeny stromů a výhledově naplaveným materiálem, uvnitř konstrukce jsou balvany), středové rozrážeče, iniciační nátrže či pouhé odstraněné břehové opevnění. Boční výhony a ve vybraných úsecích i obnovené opevnění břehů vymezují trasu říčního koryta.

Veškerá dokumentace k druhému úseku je ke stažení zde jako .zip a její jednotilivé části si můžete prohlédnout zde:

Obsah dokumentace Textová část

Přehledná situace řešeného území Situace stávajícího stavu s vyznačením inženýrských sítí

Návrh řešení

Návrhová situace řešeného území Situace - předpokládaný cílový stav

Podélný profil Vzorové příčné řezy - návrhový stav

Vzorové příčné řezy - předpokládaný cílový stav Navýšení balvanitého skluzu

Navýšení balvanitého skluzu Návrh řešení na podkladu katastrální mapy


Prezentace Živé Bečvy na konferenci Říční krajina

Na osmém ročníku konference Říční krajina zazněl příspěvek Unie pro řeku Moravu s názvem Živá Bečva - Cesta z regulace, který popisuje možnosti revitalizace těžce zkoušené řeky.

V pdf si jej můžete prohlédnout zde.


V červnu 2012 byla dokončena druhá etapa práce na studii proveditelnosti, předpokládané ukončení je na podzim tohoto roku.

Vymezení územních zón ekologické koncepce

Přehledné mapy ekologické koncepce s vymezením územních zón

- úsek od soutoku s Moravou pod Oldřichov, pdf.

- úsek od Oldřichova po Hranice, pdf.

1) Zelená zóna - revitalizační pás

Vymezuje vlastní tok Bečvy a plochy v jeho blízkosti, jež jsou nezbytně zapotřebí pro zajištění dobrého ekologického a hydromorfologického stavu řeky. Revitalizační pás je obecně určen pro volný korytotvorný vývoj řeky a v tomto prostoru mají přirozené fluviálně-geomorfologické procesy přednost před ostatními zájmy.

2) Modrá zóna - poříční pás

Vymezuje plochy vodního toku a zejména navazujících poříčních oblastí, které jsou potřebné (společně se zeleným pásem) pro zajištění základní obnovy kontinua říční krajiny (nadregionální biokoridor ÚSES). Poříční pás by měl být využíván a obhospodařován přírodě blízkým způsobem (kultury les, TTP, voda), jedná se o ochranný koridor řeky.

3) Červená zóna - chráněné oblasti

Vymezuje oblasti, jež se nacházejí uvnitř zelené či modré zóny, jsou však z revitalizačního a poříčního pásu vyloučeny. Jedná se o zastavěná území a obydlené oblasti.

4) Žlutá zóna - městké revitalizace

Vymezuje tok Bečvy a přilehlé plochy, jež se nacházejí v urbanizovaných oblastech (města), kde řeka a její pobřeží plní sdružené protipovodňové, městotvorné a ekologické funkce. Vodní tok by měl být v těchto úsecích upraven (vodní dílo) dle zásad intravilánových revitalizací (tj. zpřístupnění řeky a zvýšení její atraktivity pro lidi, posílení přírodě blízkých říčních prvků).

Pozn.: Veškeré území, jež se nachází mimo vymezené oblasti 1), 2) a 4) není primárně určeno pro plnění vodohospodářských a ekologických funkcí vodního toku, jakož i pro základní obnovu kontinua říční krajiny u navazující poříční zóny. V případě úseků Bečvy procházejících či dotýkajících se zastavěných (tj. města, obce, zemědělské, průmyslové a dopravní areály) a těžebních oblastí jsou tyto před řekou chráněny (protipovodňová ochrana, stabilita trasy koryta).

Koncepce projektové dokumentace a připravovaných záměrů, doc.

Fotodokumentace celého území.

Prezentace jednotlivých území a konceptu navržených opatření z veřejných projednání. pdf.

 

Projekt je spolufinancován přes Operační program životní prostředí částkou  2 723 184 Kč.

 

© UPRM

vytvořil Michal Kandr